Nízkoenergetické domy

V posledních letech slýcháme stále častěji pojem nízkoenergetické domy. Jak již samotný název napovídá, bude se jednat o domy s nízkou spotřebou energie. Oproti klasickým domům se jedná o specifické budovy, které se pohybují již z velké části ve sféře technologie. Dům funguje jako jeden provázaný organismus. U „nízkoenergetických" domu by nemela být hlavní spotřeba energií pro jeho vytápění a údržbu, ale také pokud možno využití ekologických a snadno recyklovatelných materiálu, které nepotřebují pro svou výrobu příliš energie a nevzniká při jejich výrobním procesu vysoké množství skleníkových plynů. Naprosto ideálním řešením jsou domy z přírodních materiálů, jako je dřevo.

Nízkoenergetický dům by měl stát na severní nebo východní části parcely, aby jižní průčelí bylo přístupné solárním ziskům. Tvar domu by měl být jednoduchý, bez zbytečných výstupků. Obytné místnosti architekti orientují na osluněné strany, vchod a úložné prostory na opačné. Takzvané mokré prostory jsou nad sebou. Poměr oken k podlahové ploše by měl být 1:6. Dům musí mít i dostatečnou tepelnou izolaci.

 Nízkoenergetické domy se pohybují pod úrovní spotřeby 50kWh/1m2 vytápěné podlahové plochy ročně. Tyto domy se ješte mohou obejít při dobrém návrhu bez rekuperace. Ovšem jsou zde již kladeny požadavky na prostup tepla, které zajištuje tepelná izolace cca o tl. 250 mm. Pasivní domy jsou pod hranicí spotřeby nízkoenergetických domů a to sice 15 a méně kWh ročně na 1m2 vytápěné podlahové plochy. Požadavky na prostup tepla jsou zde přísnejší než u nízkoenergetických domů. Tloušťka tepelné izolace se pohybuje od 250 mm a více.

Pořizovací náklady jsou u takového typu staveb vyšší, ale jde řádově o cca 7 - 10% navýšení ceny než u standardních novostaveb. Tento cenový rozdíl je dán vyššími náklady na návrh stavby a její realizaci. U takového typu staveb je také důležitý ekologický aspekt - úspora energií /až o 90%/ potěší nejen vaši peněženku, ale rovněž je mnohem šetrnější k životnímu prostředí.

Kvalita „nízkoenergetických" domů je podstatně určovaná zvolenou a realizovanou koncepcí. Realizujte vysoký izolační standard a vyhnete se tepelným mostům. Tlouštka tepelné izolace konstrukcí nízkoenergetického domu má být 200 mm a více (podle konstrukce materiálu). Obvodové stěny mají pak tlouštku mezi 250 a 550 mm. V mnoha domech uniká odstranitelnými tepelnými mosty více tepla než nerušenou částí stěny.

Využívejte slunečního záření. Navrhujte velká okna, pokud je jejich energetická bilance pozitivní. Zajistěte dostatečnou akumulační schopnost stěn, podlah a stropu místností užitím masivních konstrukcí.

Stavte vzduchotěsně. Žádný dům se neobejde bez ochrany proti proudění vzduchu! Dýchají obyvatelé, nikoliv stěny a střecha. Užívejte tohoto pravidla důsledně a kontrolujte realizaci, včetne choulostivých míst. Zvyšujete tím kvalitu bydlení a redukujte spotřebu energie, protože část tepla lze získat zpět. Pečlivě dimenzujte zařízení a zabraňte šíření hluku.

Při krytí zbytkové potřeby tepla myslete nejprve na sluneční energii a na dřevo. Obnovitelné energetické zdroje jsou zejména vhodné pro nízkoenergetické domy. Domy mají nízkou potřebu energie a vystačí s malými zařízeními (kolektory, tepelná čerpadla), případně s malým množstvím paliva (dřevo). Pohodlí a přijatelnost z hlediska životního prostředí pod jednou střechou!

Volte nízké teploty pro akumulaci a rozdělování tepla a instalujte zásobník tepla ve vytápěné části domu a vyžadujte krátké rozvody. Nízké teploty topných médií vedou k menším tepelným ztrátám. To platí pro distribuci tepla i pro jeho přípravu. Typickými příklady jsou sluneční kolektory i opatření k pasivnímu využívání sluneční energie. Ztrátové teplo z tepelného zásobníku tvoří nezanedbatelný příspěvek v energetické bilanci nízkoenergetického domu. Ztráty zásobníku mají být ovšem tak malé, aby nepříznivě neovlivňovaly pohodu prostředí v létě.

Užívejte nízkoenergetické spotřebiče - trvale snižují emise a zatížení životního prostředí nejenom v okolí elektrárny.

Izolování patří k nejdůležitejší součástem návrhu a realizace. Nejedná se pouze o tepelné izolace, které jsou samozřejmě stěžejní pro omezení tepelných ztrát prostupem tepla, ale jde také o izolace parotěsné. Tyto izolace jsou velmi často podceňovány a právě u nízkoenergetických domů mohou při chybě v návrhu, či samotné realizaci způsobit nefunkčnost tepelné izolace domu. Bezesporu důležitou součástí izolací jsou hydroizolace, a to nejenom u „zelených domů" a domu krytých zeminou.